Clintu Eastwoodovi bude za pár týdnů 89 let, ale na jeho práci to vidět není. Stejně jako v dnes již kultovním Gran Torinu, i ve filmu PAŠERÁK sedí pan Eastwood hned na třech židlích najednou. Na režisérské, producentské a posadil se i do té v hlavní roli. Už jen za tohle si zaslouží respekt. Jako herec má stále svoje typické charisma, jako režisér má v aktuálním filmu o něco pozvolnější tempo než v minulosti.
PAŠERÁK je film, který z pašování drog a kolem se točícího byznysu nedělá drama a neřeší nějaké morální odsudky. Věci se prostě dějí a moc se nad nimi nefilosofuje. Hlavní hrdina, který má finanční nouzi a většinu času tráví na soutěžích v pěstování květeny, jednou sáhne po přivýdělku, o kterém toho moc neví, a už to jede.
Mistrovsky je v tomto případě zahraná hlavní figura filmu - Earl Stone. Eastwood tu opravdu vypadá jako vetchý stařec nad hrobem (on jím ve své podstatě i je), který se často dívá „do blba“ a snaží se si sám sobě v hlavě rozluštit, co mu vlastně někdo říká. Občas budí dojem, že přesně neví, kde je. Má jasný názor na novoty jako je internet a je zkrátka člověkem minulého století. Tato upoutanost v minulosti někdy nabírá až absurdních rozměrů. Například v situaci, kdy dobrosrdečně zastaví rodince, která píchla na dálnici. Nepřijde mu v té chvíli nemístné je oslovovat „negři“, protože to považuje za normální a nikdo mu ještě neřekl, že lidé s jinou barvou kůže se takhle už pár desetiletí neoslovují. I přesto ale stařík ví, co dělá, a dokáže velmi dynamicky, byť se stařeckým třesem, reagovat na nelehké situace, které mu osud staví do cesty.
Hlavní linie filmu se motá kolem Earlovy rodiny, kterou celou dobu kvůli své vášni ke květinám zanedbával, a na sklonu života k ní hledá cestu. Peníze z jeho nového zaměstnání mu v tom částečně pomáhají. Příběh sám o sobě neskýtá příliš překvapení. Prostě poklidně plyne jedním směrem. Důležité je zmínit, že je film inspirován skutečnými událostmi.
S čím mám trochu problém, je cílovka, pro kterou tento film je. Žánrová nevyhraněnost je vlastně jednou z jeho hlavních vlastností. Občas nadhodí úsměvný moment, sem tam dojímavou scénu a místy vplouvá i do napínavějších poloh. Nikde příliš netlačí na pilu. Ve své podstatě si ale moc nedokážu představit roli, která by Eastwoodovi v jeho věku slušela víc.